Je středa večer a já ve své oblíbené kavárně na Letné připravuji trénink na pondělní hodinu FUNdamental.
Ráda dělám na tyto hodiny přípravy, jelikož je to pro mě vždy tak trochu výzva. Musím splnit hned několik nároků, které tato hodina vyžaduje: přizpůsobit hodinu specifickým požadavkům každého dítěte, splnit dlouhodobýtréninkový plán a sestavit jednotku tak, aby obsahovala vše, co má – tzn. rozcvičení, opakování cvičení z minulé hodiny, zařadit nové cviky, anglická slovíčka, hry, štafetu… opravdu to není jednoduché, ale jak jsem již zmiňovala, dělám to ráda a rozhodně se si to užívám.
Protože mám potřebné vědomosti a několikaletou praxi, tak vím, že to zvládnu dobře. Pro mě je však nejdůležitější, aby hodina byla hravá a pro děti zábavná. Tato osobní potřeba plyne především ze vzpomínek na mé plavecké začátky, když jsem byla ještě dítě. Matně si vybavuji do ruda rozčilenou učitelku plavání s tyčí v ruce, která mě odpichuje od břehu a křičí, že to či ono dělám OPĚT špatně Právě proto totakhle my neděláme a nikdy dělat nebudeme. Našim cílem je vytvořit v dětech pozitivní vztah k vodě s kladným prožitkem a úsměvem na tváři.
Ale zpátky k přípravě. Procházím návrh z minulé hodiny a porovnávám ho s realitou, která proběhla předevčírem a musím se smát, když si vybavímrozcvičení, kdy jsme s dětmi prováděly protahování zadní strany stehen, konkrétně cvik, který si děti pojmenovaly „plameňák“, kdy jsem se FUNdamentálků ptala, jaký sval cítí, že se jim protahuje? A ony roztomile odpovídaly: tříslo, holeň, přední strana stehna, zkrátka všude jinde, než kde to cítit měly. Takže toto cvičení musíme rozhodně zopakovat a hned si ho zapisuji do svého počítače. Děti prostě musíme posouvat kupředu ve všech oblastech, i těch „suchozemských“.
Dlouho zvažuji, zda zařadím do opakovací plavecké části cvičení „side kick“ (kraulové nohy na boku), které by měli už všichni zvládat, ale při vzpomínce na Samuela, který má při tomto cvičení potřebu mi sdělit všechny zážitky, které ten týž den prožil, neváhám ani chvilku a side kick zařazuji i do další lekce. Zároveň doufám, že následující hodinu přijde na to, že je důležité nevystrkovat hlavu z vody, nemluvit a plavat plynule s polovinou obličeje pod vodou. Zážitky mi přeci může sdělit po doplavání.
Jako vrchol hodiny volím dva bazény „freestyle“ a jsem opravdu zvědavá na to, co si děti pod tímto slovíčkem představí. Určitě v tom nehledejte žádný chyták, však význam tohoto slovíčka probíráme již od loňského roku. Věřím, že budu příjemně překvapená, a uvidím od všech krásně uplavané dva bazény plaveckým způsobem kraul. Jakmile se tak stane, odměním děti tím, že jim věnuji 5 minut z plavecké hodiny, která bude pouze v jejich režii. Takže jestli byste rádi pro své děti hodinu, kde se dětem trenéři věnují, nekřičí na ně a naučí je kromě krásného plavání i jak se protahuje plameňák, přivítáme je moc rádi v našem programu JUNIOR.
Káva dopitá, trénink připravený a já se nemůžu dočkat, až bude opět pondělí…
